Zobrazení zdroje stránky Gulliverovy cesty

{{Literární dílo
  | titul = Gulliverovy cesty
  | obdobi = osvícenství
  | druh = epika
  | autor = Jonathan Swift
  | zanr = alegoricko-satirický román
  | vydani_svet = 1726 anonymně, definitivní vydání v roce 1735
  | vydani_cesko = 1852 (pouze první dva díly)
  | vydani_kanon = 1953, SNDK, Aloys Skoumal
}}

== Děj ==
=== Cesta do Liliputu ===
* První část knihy začíná stručnými informacemi o dosavadním Gulliverově životě a vzdělání.
* 4. 5. 1699 se Gulliver nalodí na loď Antilopa (jako lékař). Tato loď však ztroskotá a Gulliver se jediný zachrání na neznámém ostrově.
* Probudí se připoutaný k zemi asi 15 cm vysokými lidmi, kteří jej na příkaz císaře na obřím vozidle dovezou do blízkosti hlavního města a ubytují v nejvyšší budově říše.
* Gulliver se postupně naučí liliputskému jazyku a seznámí se se zdejšími velmoži a s císařem.
* Gulliver umožní Liliputu porazit jejich odvěké nepřátele ze sousedního ostrova Blefusk uloupením blefuského válečného loďstva.
* Válka mezi oběma ostrovy je způsobena sporem o správný způsob načínání vajec – dle starodávného zvyku se vejce načínala na širším konci. Dědeček současného císaře se však při takovémto počínání pořezal a tak jeho otec pod hrozbou přísných trestů rozkázal načínat vejce na užším konci. Širokokončáci několikrát povstali a nakonec uprchli do Blefuska, které je podporovalo.
* Válka mezi ostrovy je líčena jako satira na dlouhodobé nepřátelství mezi Anglií a Francií.
* Nakonec si Gulliver Liliputy rozhněvá odmítnutím učinit z Blefuska liliputánskou kolonii, nesouhlasem s vyhubením všech širokokončáků a velkou spotřebou jídla, takže je v nepřítomnosti odsouzen k oslepení a k postupnému usmrcení hladem. O rozsudku se však doví od svého přítele a podaří se mu uprchnout do Blefuska. Najde záchranný člun ze své lodi a vydá se na moře, kde jej najde a zachrání jiná loď. Jako důkaz pravdivosti svého vyprávění ukazuje v Anglii drobný dobytek, který dostal darem od Blefuského císaře. Do Anglie se dostane 13. dubna 1702.
=== Cesta do Brobdingnagu ===
* Gulliver se znovu vydá na moře, tentokrát na lodi Dobrodruh (20. 6. 1702).
* Je členem výsadku z lodi, který má doplnit vodu, výsadek je však pronásledován obrem velkým jako kostelní věž, a tak odpluje, přičemž zanechá Gullivera na pevnině.
* Jeden z obrů Gullivera objeví a přinese jako kuriozitu svému pánovi – statkářovi.
* Statkář nejprve Gullivera ukazuje sousedům, pak všem ve městě za peníze.
* Statkářova dcera (Gulliverem nazývaná Glumdalklič) se o Gullivera stará a učí ho brobdingnagskému jazyku.
* Statkář se rozhodne vzít Gullivera na turné po říši. V jeho průběhu jej odkoupí královna. Gulliver se na královském dvoře stane oblíbenou atrakcí a baví krále, královnu i dvořany. Není zde však zcela spokojen – málem jej zahubí pes, opice apod., navíc k němu chová nepřátelství dosud nejmenší člověk v říši – královský šašek.
* Nakonec skříňku (z hlediska obřích obyvatel) s jeho bytem odnese nad moře orel a tam ji upustí. Skříňka je později zachráněna lodí, Gulliver svůj příběh dokáže např. obřím zubem jednoho královského služebníka.
* Opět se vrátí do Anglie ke své rodině, vše se mu však po nějaký čas zdá nesmírně malé.
=== Cesta na Laputu, do Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribbu a do Japonska ===
* Gulliver 5. 8. 1706 vypluje opět na moře na lodi Dobrá naděje.
* V Tonkinu se Gulliver stane velitelem šalupy, kterou však přepadnou piráti a Gullivera vysadí v malém člunu na moře se zásobami na 8 dní.
* Gulliver dopluje na neznámý ostrov a je zde vyzvednut létajícím ostrovem zvaným Laputa.
* Obyvatelé Laputy jsou neustále zabráni do přemýšlení a potřebují pleskače (klimenole), aby je pleskáním vyburcovali ke vnímání okolí nebo k řeči.
* Gulliver se postupně naučí jazyk obyvatel ostrova, který je založen na matematice a hudbě
* Domy na Laputě jsou velmi špatně postaveny, neboť jsou projektovány matematicky tak spletitě, že je řemeslníci postaví vždy s chybami. Toto se vykládá jako kritika dobových nepraktických učenců.
* Laputa je sídlem krále vládnoucího pevnině pod ostrovem – Balnibarbi. Král si vynucuje poslušnost zastiňováním problémových měst před deštěm a sluncem a v krajním případě rozmačkáním celého města ostrovem – toto je vykládáno jako kritika tehdejší politiky Anglie vůči podrobenému Irsku.
* Ostrov ve vzduchu udržuje obří kus magnetovce, jehož pohyby se dá ostrov ovládat.
* Gulliver je postupně unaven nepraktičností zdejších obyvatel a nechá se vysadit u hlavního města Balnibardi – Lagada.
* I v Balnibardi jsou budovy stavěny a pole obdělávána velmi neprakticky podle nesmyslných a složitých plánů – téměř nic se zde tedy nevypěstuje a budovy jsou velmi nestabilní.
* Na základě doporučujícího dopisu zde Gullivera přijme velmož Mudoni, který své budovy a pole staví a obdělává jednoduše a proto je považován za sobce a omezence.
* Městská akademie zde vymýšlí nové vynálezy a postupy – vědci se zde např. snaží vyrobit střelný prach z ledu.
* Gulliver se chce vydat na ostrov Luggnagg, žádná loď tam však zrovna nemíří, a tak přijme nabídku navštívit ostrov Glubbdubdribbu.
* Všichni obyvatelé ostrova Glubbdubdribbu jsou kouzelníci, kteří jako sluhy využívají mrtvé.
* Král Gulliverovi vyvolává historické osobnosti, jako Alexandra Velikého, Julia Caesara apod., a Gulliver poznává, jak lživá je historie. Vidí také srovnání římského senátu s anglickým parlamentem, jehož členové však proti římským senátorům vypadají jako banda zlodějů a lhářů.
* Po výpravě na ostrov se Gulliver nalodí na loď do Luggnaggu.
* Gulliver je ihned po příjezdu zadržen celníkem a přiveden k audienci u krále.
* Ke zdejšímu králi se každý člověk žádající o slyšení musí plazit po břiše a přitom olizovat prach (jehož množství závisí na jeho postavení u dvora). Tohoto je užíváno i k popravám, kdy je podlaha posypána jedem.
* Někteří lidé v Luggnaggu se rodí nesmrtelní (jsou označováni jako struldbrugové), což jim Gulliver zprvu nesmírně závidí. Pozná však, že tito lidé navěky trpí všemi stařeckými nemocemi a smrt by uvítali jako milosrdné vysvobození z věčného utrpení.
* Později dostane doporučující dopis pro Japonského císaře a odplouvá do Japonska.
* Zde se nalodí na holandskou loď Amboyana, na které se dostane do Amsterodamu a odtud do vlasti.
=== Cesta do země Hvajninimů ===
* 7. 8. 1710 vypluje Gulliver jako kapitán lodi Dobrodruh opět na moře.
* Omylem vezme na palubu lupiče, kteří proti němu zorganizují vzpouru a vysadí jej na neznámé pevnině.
* Zde se Gulliver setkává s inteligentními koňmi – Hvajninimi, kteří jej postupně naučí jejich řeči.
* Tito koně jsou Gulliverovou učenlivostí nesmírně udiveni, neboť jej považují za příbuzného Jahůů – stvůr podobným lidem žijícím na ostrově (ty reprezentují iracionální, amorální a zkažený prvek lidské povahy) a nevěří Gulliverovu vyprávění, že v jeho světě jsou lidé nadřazení koním.
* Gulliver si Hvajninimi pro jejich ušlechtilost nesmírně oblíbí a naopak se mu hnusí Jahůové.
* Nakonec je Gulliver ze země vyhoštěn (neboť je podle Hvajninimů Jahů a nemůže tedy žít mezi nimi). Musí si tedy postavit kánoi a zemi opustit.
* Na ostrově, na který připluje jej objeví výsadek z portugalské lodi, která jej proti jeho vůli přepraví do Portugalska.
* Gulliver nenávidí všechny lidi a opovrhuje jimi pro jejich špatnost a proradnost, kterou si uvědomuje, když je srovná s Jahůy. Po příjezdu domů nejraději rozmlouvá s koňmi, které si koupí.

== Dodatečné informace a interpretace ==
* Román je kritikou soudobých poměrů v Anglii a napadením nedostatků evropské civilizace. Kritizuje  zkaženost a bezpráví a burcuje k boji s nespravedlností.
* Autorova vize ideální společnosti je nejvíce patrná v části Cesta do země Hvajninimů.
* Román je též parodií na tehdejší přehnané historky cestovatelů, které však byly ve své době velmi populární.
* V románu jsou alegoricky kritizovány poměry na královském dvoře v době panování Jiřího I., šarvátky anglických politických stran toryů a whigů i dlouholeté nepřátelství Angličanů a Francouzů.

== Maturitní úkoly ==
* '''Téma''' - cesty po dalekých zemích
* '''Motivy''' - cesty, kultury, společnost
* '''Časoprostor''' - konec 17. a počátek 18. století v různých fiktivních zemích, Japonsku a Anglii, záběr díla - několik let
* '''Kompoziční výstavba''' - chronologický postup, 4 díly, dále kapitoly a odstavce
* '''Literární druh''' - epika, '''literární žánr''' - alegoricko-satirický dobrodružný román
* '''Vypravěč''' - ich-forma, personální vypravěč
* '''Postavy'''
** Lemuel Gulliver - cestovatel, lékař a vypravěč celé knihy. Je dosti inteligentní, vcelku tolerantní k cizím kulturám, pokrokově a liberálně zaměřený.
** Liliputský císař (Golbasto Momaren Evlame Gurdilo Šefin Mully Ulyy Gue) - neústupný, místy až krutý. Též pokrytecký - před každou popravou má dlouhou řeč o svém milosrdenství a laskavosti.
** Glumdalklič - obyvatelka Brobdingnagu starající se zde o Gullivera, milá, starostlivá
** Laputané a Balnibarďané - vysoce vzdělaní a intelektuálně zaměření, nicméně dosti nepraktičtí
** Hvajninimové - obecně popisováni jako nesmírně ušlechtilí
* '''Vyprávěcí techniky''' - pouze pásmo vypravěče, slohové postupy - vyprávěcí, popisný, v menší míře i úvahový
* '''Jazykové prostředky''' - spisovný jazyk, užívání názvů vymyšlených zemí a slov z fiktivních jazyků
* '''Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi'''
** 1667-1745
** Anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz
** Narozen v Dublinu, záhy po narození zcela osiřel, vychovával jej jeho strýc. Stal se tajemníkem politika a diplomata Williama Templea u nějž získal vzdělání a politický přehled. Poté, co mezi whigy nenašel pochopení pro svou kritiku přístupu Anglie vůči Irsku přešel k toryům. Později se proslavil svými politickými brožurami a pamflety.
** Dílo
*** ''Bitva knih'' – satirický pamflet vzniklý jako příspěvek k polemice sira Templea o hodnotě klasických  knih proti moderním. V alegorickém prostředí Královské knihovny se odehrává souboj mezi knihami obou skupin. Spor sice není rozhodnut, ale Swiftovy sympatie jsou na straně klasiků.
*** ''Pohádka o kádi'' – alegorická próza, která je ostrou kritikou rozdělení křesťanů do tří církví (anglikánství, katolictví a protestantství) a církevního dogmatismu. Byla přidána na Index zakázaných knih katolické církve – vyřazena z něj byla až roku 1900.
*** ''Deník psaný Stelle'' – šedesát pět dopisů, adresovaných své přítelkyni Ester Johnosonové
*** ''Chování spojenců v současné válce'' – pamflet proti britské účasti ve válce o španělské dědictví
*** ''Průvodce pro cizince'' – pamflet kritizující vládu whigů pro její neschopnost ukončit válku s Francií
*** ''Pláteníkovy listy'' – vydány anonymně, napadly pokus vnutit Irsku znehodnocenou měnu a volaly po stejné svobodě pro Iry i pro Angličany
*** ''Jaká byla Stella'' – nedokončený vzpomínkový fragment o Ester Johnsonové
*** ''Skromný návrh, jak předejíti, aby děti irských chuďasů nebyly břemenem svým rodičům i zemi, a jak je udělat prospěšnými pro veřejnost'' – satirický pamflet, ve kterém navrhuje, aby děti chudých v Irsku sloužili jako jídlo pro bohaté. Kritizuje vykořisťování Irska Angličany.
* '''Literární a obecně historický kontext'''
** Počátkem 18. století vzniká díky rozvoji věd a společenským a politickým změnám nový myšlenkový směr - osvícenství, který je zaměřený zejména na racionalitu a víru v pokrok. Rozvíjel se zejména ve státech západní Evropy.
** Vzniká nový literární žánr - román - epický, prózou psaný útvar většího rozsahu (zpravidla přes 40000 slov). Charakteristické je pro něj členění na odstavce a věty, výskyt vedlejších dějových linií a vývoj postav. Prvním známým románem vůbec je japonský Příběh prince Gendžiho od Murasaki Šibiku z 11. století, počátkem 18. století pak vzniká jeho moderní podoba.
** Četba začíná v době osvícenství plnit i zábavní funkci, nejen uměleckou.
** Zatímco v Anglii byla již v době osvícenství parlamentní monarchie a jeho výsledkem bylo tedy zejména omezování role náboženství a podpora vědeckého výzkumu, ve Francii byla stále absolutistická monarchie, a proto bylo zdejší osvícenství bojovné.
** Významní autoři doby osvícenství
*** '''Daniel Defoe (Spojené království, 1660-1731)'''
**** ''[[Robinson Crusoe]]'' (''Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku'') - dobrodružný román o námořníkovi, který ztroskotal na opuštěném ostrově.
*** '''Charles Louis Montesquieu (Francie, 1689-1755)'''
**** ''Perské listy'' - popis francouzské společnosti pohledem návštěvníků z Persie - dílo je výsměchem nešvarům Francouzů, zkorumpovanosti státníků a zkostnatělé církvi
**** ''O duchu zákonů'' - formulována myšlenka trojího dělení moci - moc výkonná, zákonodárná a soudní
*** '''Voltaire (Francie, 1694-1778)'''
**** ''Candide'' - satirická reakce na Leibnizovo učení o nejlepším možném světě. Naivní hlavní hrdina zde naráží na zkaženost společnosti.
*** '''Henry Fielding (Spojené království, 1707-1754)'''
**** "Romány silnice a hospody"
**** ''Tom Jones'' - osudy mladíka podstrčeného jako dítě do šlechtické rodiny, ústředním tématem díla je láska hlavního hrdiny k dceři souseda, Žofii.
*** '''Denis Diderot (Francie, 1713-1784)'''
**** ''Jakub fatalista a jeho pán'' - dílo ukazuje kontrast mezi fatalistickým, ale vysoce schopným sluhou jeho pánem. Do děje často zasahuje autor svými připomínkami. V českém prostředí je známá divadelní adaptace od Milana Kundery.
**** ''Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel'' - snaha o souhrnný popis dosavadního lidského poznání - celkem 17 svazků textu, 5 svazků dodatků. Kromě Diderota na ní spolupracovali i jiní autoři.
**** ''Jeptiška'' - román v dopisech o jeptišce Zuzaně dané proti její vůli do kláštera

[[Kategorie:Český jazyk]]