Zobrazení zdroje stránky Tyrolské elegie

{{Literární dílo
  | titul = Tyrolské elegie
  | obdobi = národní obrození
  | druh = epika
  | autor = Karel Havlíček Borovský
  | zanr = satirická báseň
  | vydani_svet = 1861 (dílo dokončeno už 1852)
  | vydani_cesko = 1861 (dílo dokončeno už 1852)
  | vydani_kanon = N/A
}}

== Děj ==
Havlíček líčí, jak jej ve dvě hodiny v noci navštívila policie (neboť ve dne by odvezení Borovského do exilu mohlo vyvolat odpor lidu). Rozloučí se s rodinou a vyráží v doprovodu policie na cestu. Vyjadřuje nejistotu ohledně cíle své cesty, kdy se obává, že by jím mohla být věznice ve Špilberku či pevnost v Kufsteinu, která též sloužila jako vězení. Na cestě mezi Reichenhallem a Weidringem jede kočár na hranici hluboké propasti. Koně se splaší a kočí zmizí, což policisty cestující s Borovským vyděsí natolik, že vyskáčou z vozu. To Borovský satiricky komentuje přirovnáním k biblickému příběhu o Jonášovi, kterého Bůh stíhal i během jeho plavby na moři, a byl proto vyhozen z lodi, aby nezpůsobil její zkázu. Také se vysmívá rakouské vládě, která chce ovládat národy a přitom nezvládne uklidnit čtyři koně. Nakonec Borovský dorazí sám na poštu ve Weidrigu, kde počká na svůj doprovod. Po noclehu doráží skupina konečně do Brixenu.

== Význam jmen a výrazů užitých v díle ==
* treu = německy věrný, spolehlivý, hovorově též důvěřivý a naivní
* bieder = německy dobrý, počestný, poctivý, hovorově naivní, prostoduchý
* žandarm = četník
* krágl = zde límec (z něm. Kragen)
* habeas corpus = v angloamerickém právu listina nařizující předvedení osoby k soudu, který pak přezkoumává, zda byla zadržena v souladu s právem. V případě absence věrohodných důkazů je daná osoba okamžitě propuštěna.
* oktrojírka = oktrojovaná ústava – ústava vnucená panovníkem, v českém prostředí dubnová ústava z roku 1848 a březnová ústava z roku 1849.
* Dedera – František Dedera – policejní úředník, jenž eskortoval Borovského do Brixenu
* poděbradka = typ čepice
* stafáž = pozadí, postavy či objekty, které dokreslují obraz, aniž by byly jeho hlavní součástí
* postilion = kočí poštovního vozu
* Lethe (běžněji psáno Léthé) – řeka tekoucí podle starořecké mytologie v Hádově podsvětí. Duše, které se z ní napily, navždy zapomněly na pozemský život.
* ordonance = předpis
* hý a hat = povely k jízdě vpravo a vlevo
* internírovat = uvěznit
* ekvipáž = kočár se spřežením
* mustr = vzor
* špiritus = líh, alkohol
* arnika (botanicky prha arnika) – léčivá rostlina užívaná na poranění a záněty
* turbace = zmatek
* kvitance = potvrzení od věřitele pro dlužníka, že splnil svůj dluh
* žandarmerie = četnictvo
* sibérie = studený, drsný kraj

== Historický kontext ==
Nespokojenost s Metternichovým absolutismem a s feudálním systémem vedla k rozvoji liberalismu a u neněmeckého obyvatelstva i nacionalismu. V Rakousku začali liberálové své názory nejprve prosazovat formou petičního hnutí vedeného Eduardem von Bauernfeld a Alexandrem Bachem. Při projednávání požadavků předložených v petici se 13. března 1848 před budovou dolnorakouské sněmovny shromáždil dav, proti kterému zasáhlo vojsko. To vedlo k vypuknutí revoluce, která císaře Ferdinanda I. přiměla sesadit Metternicha, zrušit cenzuru a slíbit vydání ústavy. Uherská opozice vedená Lajosem Kossuthem mezitím dosáhla pro Uhersko větší autonomie. České požadavky zformuloval Svatováclavský výbor. Ty byly nakonec částečně vyslyšeny vydáním kabinetního listu stanovujícím zásady voleb do českého zemského sněmu a zrovnoprávňujícím češtinu a němčinu.

Po splnění většiny požadavků liberálů došlo k částečnému uklidnění, v Čechách se Svatováclavský výbor přejmenoval na Národní výbor a do jeho čela se dostali umírnění liberálové (včetně Karla Havlíčka Borovského). Po vydání Dubnové ústavy kritizované pro nespravedlivé volební právo došlo 15. května 1848 k dalším demonstracím, které vedly k jejímu zrušení císařem Ferdinandem a k jeho útěku do Innsbrucku. V Praze propuklo 12. června 1848 povstání, které však bylo brzy potlačeno vojskem Alfreda Windischgrätze a Národní výbor byl rozpuštěn. Na přelomu června a července se uskutečnily volby do ústavodárného směru, jehož jednání bylo slavnostně zahájeno 22. července. Sněm jednal zejména o zrušení poddanství, ke kterému došlo 7. září 1848.

Po uklidnění situace se Ferdinand I. vrátil do Vídně a amnestoval pražské povstalce. Rakouská vláda se pak pokusila o vojenské potlačení maďarské revoluce a rozpustila uherský sněm. To vedlo k další vlně nespokojenosti a císař opět uprchl, tentokrát do Olomouce. 22. října byl ústavodárný sněm přesunut do Kroměříže (a bývá tedy často označován jako Kroměřížský sněm). Mezitím se Windischgrätz přesunul s vojskem 31. října k Vídni a podobně jako dříve Prahu ji bombardováním donutil ke kapitulaci. Bylo nastoleno stanné právo a velká část povstalců byla uvězněna či popravena. Windischgrätz pak pokračoval do Budapeště, kterou obsadil. Potlačením revolucí ztratil Kroměřížský sněm moc a byl 7. března 1849 manifestem Františka Josefa I. rozpuštěn. Císař vydal oktrojovanou březnovou ústavu, která byla relativně liberální. Ta však byla pouze klamavým a usmiřujícím manévrem, neboť byla před nabytím právní moci zrušena Silvestrovskými patenty vydanými 31. prosince 1851. Následovalo období Bachova absolutismu (neoabsolutismu), který trval až do roku 1859.

== Maturitní úkoly ==
* '''Téma''' – cesta Borovského do exilu
* '''Motivy''' – exil, absolutistická vláda, smutek
* '''Časoprostor''' – od 16. prosince 1851 na cestě do Brixenu, záběr přibližně dva dny
* '''Kompoziční výstavba''' – chronologický postup, skládá se z devíti zpěvů a 268 veršů
* '''Literární druh''' – epika, '''literární žánr''' – satirická báseň
* '''Vypravěč''' – ich forma, personální vypravěč
* '''Postavy'''
** Karel Havlíček Borovský – hlavní postava celé básně
** František Dedera – policejní úředník, popsán zejména jako zbabělý
* '''Vyprávěcí techniky''' – zejména pásmo vypravěče, v malé míře i přímá řeč, slohové postupy – popisný a vyprávěcí
* '''Veršová výstavba''' – celkem obsahuje 9 zpěvů s 268 verši, druh rýmu – přerývaný (ABCB), druhý a čtvrtý řádek má menší počet slabik, než první a třetí, střídá se daktyl (přízvučná a dvě nepřízvučné) a trochej (přízvučná a jedna nepřízvučná)
* '''Jazykové prostředky''' – hovorová slova, germanismy, dobové výrazy ("oktrojírka")
* '''Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi'''
** 1821-1856
** Borovský byl český básník, novinář a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k tzv. 2. generaci národních buditelů. Narodil se v Borové u Německého Brodu, kde také vystudoval gymnázium a poté se přidal do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které tam panovaly a tak seminář pustil. Původně díky vlivu Jana Kolára a dalších přátel podporoval myšlenku všeslovanské myšlenky, ale po ročním pobytu v Rusku svůj názor přehodnotil a usoudil, že je to nereálné. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Česká včela s názvem Žihadlo. V revolučním roce 1848 odešel z Pražských novin a založil vlastní Národní noviny, které dosáhly velké popularity. Národní noviny byly prvním deníkem v Českých zemích. Byl členem Národního výboru. Roku 1848 po potlačení povstání v Praze byl poprvé zatčen a několik dnů vězněn. Havlíček nadále vystupoval velmi ostře proti vládě. V důsledku zavedení kaucí na politická periodika byl nucen přestat vydávat satirickou přílohu Národních novin nazvanou Šotek. Po vyhlášení výjimečného stavu nad Prahou a okolím v důsledku tzv. májového spiknutí pražské vojenské velitelství v červnu 1849 Národní noviny zakázalo. Další vydávání bylo povoleno za Havlíčkův příslib, že se zdrží zásadní kritiky březnové oktrojované ústavy. Pro pokračující kritiku vládní politiky byly Národní noviny v lednu 1850 pražským vojenským velitelstvím zakázány. Havlíček hledal místo, kde by mohl pokračovat ve své žurnalistické činnosti mimo oblast výjimečného stavu. Usadil se v Kutné Hoře, kde založil časopis Slovan, který vycházel 2× týdně. Úřední orgány mu však stále komplikovaly práci a proto se rozhodl žurnalistickou práci přerušit. Na radu Františka Palackého vydal knižně soubor svých článků Duch Národních novin a Kutnohorské epištoly. Prodej Kutnohorských epištol byl policií zakázán a v listopadu 1851 byl Havlíček postaven před kutnohorský soud a obviněn z několika přečinů. Soud ho ale i na základě jeho brilantní obhajoby a znalosti zákonů osvobodil. Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Bach císaři Franzi Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salzburgu. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečné opatření a zvolil odlehlý Brixen v tehdejším jižním Tyrolsku. Až poté, co Havlíček podepsal protokol, jímž se zavázal nepokračovat ve veřejných aktivitách, byl po téměř čtyřech letech vyhnanství propuštěn zpět do Čech. Po návratu umírá Havlíčkova žena na tuberkulózu, na kterou nakonec ve věku 35 let umírá také.
** Významná díla
*** Epigramy – krátké pointované veršované skladby. Většinou se jedná o kritiku, parodii, či satiru
*** Křest svatého Vladimíra – příběh, ve kterém car požaduje po Perunovi (bohu hromu), aby mu na jeho svátek zahřměl na oslavu. To Perun odmítá, ca což je chycen a utopen. Následně je vypsán konkurz na nového boha, závěr díla se však nedochoval či nebyl napsán.
*** Král Lávra – příběh irského krále Lávry, který byl sice dobrým vládcem, ale měl oslí uši. Proto po každém holení popravoval svého holiče. Holiči Kukulínovi však na žádost jeho matky udělí milost pod slibem, že tajemství neprozradí. Ten je však nakonec pošeptá staré vrbě, ze které si hudebníci vyrobí kolíček do basy. Ta pak všem zahraje, že má Lávra oslí uši. Lidé si však na Lávorovu zvláštnost brzy zvykli.
*** Obrazy z Rus – kritika carské vlády v Rusku a tamní zaostalosti. Dílo bylo v rozporu s dobovým pohledem na Rusko, které bylo často vnímáno jako velká a vyspělá slovanská země.
* '''Literární a obecně kulturní kontext'''
** Dílo pochází ze závěru českého národního obrození, které již bylo značně ovlivněno realismem (a romantismem). Literatura se v této době pokouší podat realistické svědectví o aktuální společenské a politické situaci a kritizovat nedostatky.
** Související autoři
*** '''Božena Němcová (Česko<ref group="pozn.">Užívány jsou současné názvy daných území</ref>, 1820-1862)'''
**** ''Babička'' – rozsáhlá povídka (postavy se nevyvíjejí), v níž Němcová popisuje svou babičku starající se na Starém bělidle o vnoučata
**** ''Pohorská vesnice'' – román podávající idylický obraz podhorské vesnice, jejíž panstvo je mírumilovné a usiluje o všeobecné blaho
**** ''V zámku a v podzámčí'' – povídka dávající do kontrastu život boháčů na zámku a chudých obyvatel blízké vesnice. Zatímco pes na zámku je rozmazlován lahůdkami, chudí lidé v podzámčí trpí nemocemi a umírají. Když nakonec onemocní i hraběnka, změní se a snaží se situaci chudých v rámci možností zlepšit.
**** ''Divá Bára'' – povídka o dívce Báře, o které se pro její neobvyklou povahu říká, že byla podstrčena do kolíbky divou ženou. Ta však nakonec pomáhá své přítelkyni Elišce zastrašit správce, který si ji chce proti její vůli vzít a šťastně se vdá.
*** '''Nikolaj Vasiljevič Gogol (Rusko, 1809-1852)'''
**** ''Hráči'' – komedie o podvádění v kartách
**** ''[[Revizor]]'' – komedie kritizující ruskou státní správu
**** ''Mrtvé duše'' – nedokončený dvoudílný román. První část vypráví příběh úředníka Čičikova, který chce využít nelogičnosti ruských zákonů, kdy jsou zemřelí nevolníci do dalšího sčítání lidu považováni za živé. Statkáři za ně nadále musí platit daně – Čičikov se tedy rozhodne tyto "mrtvé duše" odkoupit a získat státní dotaci, za kterou by si mohl pořídit panství a skutečné nevolníky. Kvůli lakotě jedné ze statkářek je však jeho plán předčasně prozrazen a Čičikov musí město opustit.
**** ''Ženitba'' – satirická komedie o starém mládenci zvažujícím ženitbu, který však nakonec nevěstě uteče oknem. Nevěsta pak ztrácí i všechny ostatní nápadníky.
**** ''Petrohradské povídky'' – cyklus šesti povídek
** Autor českého realismu nespadající do období národního obrození
*** '''Jan Neruda (Česko, 1834-1891)'''
**** ''Arabesky'' – soubor povídek
**** ''Povídky malostranské'' – soubor povídek a novel kritizujících špatné vlastnosti maloměšťanstva
** Významní autoři ranější fáze českého národního obrození
*** '''Karel Hynek Mácha (Česko, 1810-1836)'''
**** ''Máj'' – básnická skladba považovaná za vrcholné dílo českého literárního romantismu
*** '''Karel Jaromír Erben (Česko, 1811-1870)'''
**** ''Kytice z pověstí národních'' – soubor třinácti básní inspirovaných lidovou slovesností

== Poznámky ==
<references group="pozn." />

[[Kategorie:Český jazyk]]